Newsletter 05/26 - Výroční zpráva NKU 2025, výjezd Výboru do Saska...

Vážení přátelé,

než se rozjedeme na prázdniny, pár řádků z posledních týdnů.

Evropské peníze a Sever

V půlce června jsem byl na německém velvyslanectví na debatě k podobě evropských fondů po roce 2028. Koheze — tedy vyrovnávání rozdílů mezi regiony — má zůstat základem; pro náš Severozápad, podobně jako pro sousední Sasko, je to zásadní. Do méně rozvinutých regionů v ČR má příště zamířit nejméně 7,3 miliardy eur.

A zase jsem slyšel to, co poslouchám třicet let: že dotační peníze už nebudou. Budou. Problém je jinde — na Severozápadě mj. často nejsou připravené projekty, hlavně ty velké, resp. když jsou v konkurenci v rámci celé ČR, často neuspějí. U OPST je vidět, že když je vymezená alokace pro náš region, funguje to. Potřebujeme, aby to fungovalo ve větším a dlouhodobě.

Není důvod posílat kohézní peníze jinam, do regionů, které na ně dosáhnou snáz. To je úkol, který má musíme vzít vážně – Ústecký kraj i vláda. (objektivně jsou všechna data a argumenty na naší straně).

Výroční zpráva NKU 2025 a Zpráva o Česku za rok 2026 od EK

Ve středu 17.6. jsem na plénu Senátu vystoupil ke Zprávě NKÚ za rok 2025. Projednáváme ji dvanáct let a závěry se opakují bez ohledu na to, kdo vládne — stát neumí řídit ani vyhodnocovat své finance a chyby nerad přiznává. Položil jsem proto vedle sebe zprávu NKÚ a červnový country report Evropské komise pro ČR. Jedna pohledem zevnitř, druhá pohledem zvenčí, ale říkají obě totéž. Nejtvrdší věta se týká Severozápadu: region s nejlepší polohou v zemi, mezi Prahou a Německem, a má neustále nejhorší výsledky. Slýchám k tomu kruhový, hloupě sebeposilující argument — Sever zaostává, protože nemá kapacity, a nemá kapacity, protože zaostává. Peníze tak tečou tam, kde se snadno čerpají a vykazují, tedy do bohatších regionů, a rozdíly se dál zvětšují. Komise (EK) to říká diplomaticky ("výzvy přetrvávají"), NKÚ bez obalu ("selhání, neúčelné, iluze"). Obě ale píší totéž. Škoda, že to z odpovědných nikdo nečte. Výsledky vidíme desítky let — v kohezi, ve stavu regionů, a nakonec i ve výsledcích voleb. Na stránkách Senátu celé vystoupení.

Lidé, kteří to tady drží

Šluknovsko a Děčínsko nejsou jen krajina. Jsou to hlavně lidé, kteří tu něco tvoří. Naštěstí jich tu máme hodně. Např.:

Starostka Dolního Podluží Adéla Macháčková získala v soutěži Svazu měst a obcí ocenění Nejlepší starosta 2022–2026 za Ústecký kraj. Zasloužené. Gratuluji.

Když projíždím kolem Nebočad u Děčína, rád nakouknu do Jurty i jen tak zvenčí. David Landsperský tady od roku 1996 vytvořil kultivovaný areál plný práce, života a služeb. Takových míst potřebujeme víc, díky.

Setkání po čtyřiceti letech

Možná nejmilejší okamžiky měsíce. V Jazykovém středisku v Krásné Lípě se po zhruba čtyřiceti letech sešli bývalí účastníci kurzů češtiny — Vietnamci, kteří se tu kdysi učili náš jazyk po příjezdu a před nástupem do práce. Sám jsem ve středisku jako mladý občas, většinou o prázdninách, pracoval; a odtud můj pozitivní vztah k Vietnamu a jeho lidem. Po čtyřech desetiletích znovu u jednoho stolu. To se jen tak nevidí.

A pak věci, které zamrzí

Stál jsem jako svědek u děčínského soudu kvůli opravě cesty v Jetřichovicích v létě 2022. Požáry v národním parku, jejich příčiny, chybějící prevence a obrovské náklady na opakované hašení někoho tak formálně zajímají, jen když to běží v televizi.

Když je nejhůř, jsou u toho starostové a hasiči. Vždy je to na nich, akce, rizika!

A pak se vede spor o to, kdo co kdy a jak formálně měl udělat. O podstatu nejde. Vítězí formalismus. Smutný příběh. Dotace po požáru, u které jsem byl velmi blízko, byly určeny jak na škody, tak na prevenci. A předmětná cesta byla a zase bude používána, bohužel i kvůli požáru!

Léto opět i ve Filipově

A teď to, na co se v létě těším nejen já. Ve filipovské bazilice se i letos rozezní varhanní duchovní hudba — už devatenáctý ročník mezinárodního festivalu, který díky spolku Arte Musica pod vedením Jiřího Chluma patří k pevným bodům kulturního léta ve výběžku. Hraje se každou srpnovou neděli, od 2. do 30. srpna, vždy ve 14 hodin. Záštitu jsem nad festivalem opět rád převzal spolu se starostou Jiříkova Jindřichem Jurajdou. Přijďte, stojí to za to.

Školství jako základ.

Ve čtvrtek 18. 6. jsem se stavil na prohlídku a na debatu do Střední školy lodní dopravy a technických řemesel Děčín. Škola v díky svému vedení v dobrém stavu a má další plány a investice před sebou. Rekonstrukce v Křešicích je schválena ze strany zřizovatele – Ústeckého kraje, a tak se máme na co těšit. A řemeslo a obory, které se zde učí, mají zlaté dno. Lodníci ale i další mají velmi dobré uplatnění …

Díky a držím palce naším středním školám.

Výjezd našeho výboru do Česko Saského Švýcarska

Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí mám tu čest předsedat už deset let. Loni jsme tři dny strávili v Bavorsku — dívali jsme se, jak řeší životní prostředí, ochranu přírody a správu národních parků. Pragmatický a věcný přístup Bavorů je i v těchto tématech známý a pořád má co nabídnout.

Letos jsme od 22. do 25. června vyrazili o něco blíž. Začali jsme v Saském Švýcarsku — u zemského rady v Pirně a na tamním Turistickém svazu Saské Švýcarsko, druhý den pak pár hodin v jejich národním parku. Zajímala nás hlavně protipožární opatření.

Pak jsme přejeli na dva dny domů, do Českého Švýcarska. Kromě národního parku jsme zajeli do Chřibské podívat se, jak může vypadat proměna lesa, když se o ni někdo skutečně stará — Vítek Friml, lesník a ochranář v jedné osobě, pečuje o les pestrý a zdravý. V Doubici a Kyjově jsme pak pozorovaly kontrasty zdravých a poškozených lesů a prošli si u toho Koglerovu naučnou stezku. Důkaz, že to jde dělat i jinak.

Zastavili jsme se i u sociálně vyloučených lokalit a u toho, jak se právě tady dá smysluplně pracovat s dětmi a mládeží.

Ve čtvrtek jsme zakončili návštěvou dvou firem — jedné s dávnou tradicí, Schindlerovy pletárny, a jedné s tradicí teprve budovanou, Nobilis Tilia ve Vlčí Hoře.

A protože požáry ve velkoplošných chráněných územích nejsou téma, které by se vyřešilo jedním výjezdem, zařadil jsem je na 1. července jako samostatný bod programu výboru

Končí školní rok. Děkuji učitelkám a učitelům — za trpělivost, kterou s našimi dětmi celý rok mají. Není to práce, za kterou se rozdává dost uznání, a přitom si ho tolik zaslouží. Tak hezké prázdniny.

A děkuji i Vám všem za přízeň. Přeji klidné léto, vydařené dovolené a dětem zasloužené prázdniny.

Váš senátor,

Zbyněk Linhart