CENA SENÁTORA PRO OSOBNOSTI ČESKÉHO ŠVÝCARSKA

V Krásné Lípě dne 3.7.2021

VÝZVA VEŘEJNOSTI - CENA SENÁTORA ZA ROZVOJ ČESKÉHO ŠVÝCARSKA 2021

Milí spoluobčané, přátelé Českého Švýcarska,

vyhlašuji čtvrtý ročník Ceny senátora za rok 2021 pro osobnosti, které se zasloužily o udržitelný rozvoj regionu Českého Švýcarska.

Pokud znáte ve svém okolí osobnost, která se dle Vašeho mínění významným způsobem zasloužila o udržitelný rozvoj regionu Českého Švýcarska (území působnosti Destinačního fondu České Švýcarsko, v podstatě senátní obvod Děčín), prosím neváhejte a posílejte mi své náměty.

Návrhy na ocenění může nominovat kdokoli, a to nejpozději do 24. července 2021 písemně na adresu: Zbyněk Linhart, Generála Svobody 1905, 407 47 Varnsdorf nebo e-mailem na adresu: radim@burkon.cz. V nominaci prosím uveďte jméno navrhované osobnosti, stručné zdůvodnění své nominace a kontakt (telefon, email) na Vás a na nominovanou osobnost (víte-li).

Ocenění je čestné a není spojeno s finanční odměnou. Pět osobností, vybraných z Vámi zaslaných návrhů, bych rád symbolicky ocenil u příležitosti Dne Českého Švýcarska v Krásné Lípě.

Těším se na Vaše návrhy. 

Zbyněk Linhart

2020 CENA SENÁTORA ZA ROZVOJ ČESKÉHO ŠVÝCARSKA

Ve 3. ročníku ceny za udržitelný rozvoj regionu Českého Švýcarska za rok 2020 jsem u příležitosti Dne Českého Švýcarska dne 29.8.2020 ocenil následující osobnosti.

Renata Hergetová

Desetiletou usilovnou dobrovolnou prací, mimořádnou angažovaností a obdivuhodným příkladem, kterými strhávala a motivovala své přátelé, další obyvatele Českého Švýcarska a mnohé rodáky, kteří dnes žijí v Německu, dokázala ze zarostlé louky a lesních hald, kde se nacházely pouze zvlněné pahorky, zachránit a do nebývalé krásy obnovit zaniklý hřbitov ve Všemilech a učinit z něj tak opět plně funkční důstojné pietní místo. Mnoho z lidí se díky Renatě Hergetové dobrovolně podílí na obnově kulturního dědictví, přispívají finančními dary a stává patrony jednotlivých hrobů po těch, kteří v našem krásném kraji žili před námi. Podílí se i na dalších dobrovolných aktivitách spojených s obnovou památek, jako například Dolského mlýna.

Jiří Chlum

Koncertní virtuos a vynikající varhaník, absolvent teplické konzervatoře, který se věnuje koncertní a pedagogické činnosti u nás i v zahraničí. Je dlouholetým varhaníkem poutní baziliky Panny Marie ve Filipově, ve které založil letní mezinárodní festival "Varhanní duchovní hudba ve Filipově". Festival je pojat jako nekomerční s volným vstupem a těší se vysokému respektu v českém i německém vnitrozemí. Jiří Chlum za léta své neúnavné organizační práce, koncertováním a osvětou pomohl učinit ze severu Českého Švýcarska pozoruhodné kulturní dějiště, s centrem setkávání umělců, hudebních odborníků a široké laické veřejnosti.

Dagmar Kubíčková

K zahradnické profesi byla přivedena dědečkem, nadšeným ovocnářem amatérem. Absolventka Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, která jako učitelka odborných zahradnických předmětů na Střední zahradnické škole v Děčíně-Libverdě vychovala několik generací zahradníků a floristů. Společně s manželem vybudovali rozsáhlé sbírky trvalek, tzv. políčka, kde se nachází 800 druhů a kultivarů trvalek, 350 kultivarů kosatců a 90 odrůd denivek, na volné ploše vysázeli na 10000 cibulí narcisů a tulipánů. V roce 1971 společně založili soutěž pro studenty s názvem Děčínská kotva a po dlouhých 30 let ji organizovali. Dnes je z Děčínské kotvy nevyšší floristická soutěž v České republice.

Jiří Rak

"Duše" Českého Švýcarska, jeden z největších znalců a neúnavných propagátorů regionu. České Švýcarsko je zejména díky jeho aktivitám za posledních 15 let v oblasti cestovního ruchu, turistické dopravy a přeshraniční spolupráce se saskými partnery jednou z vůbec nejlépe fungujících a hodnocených turistických oblastí v České republice. Podílí se i na organizování nesčetných poznávacích i jiných akcí, mnozí jej znají jako nezapomenutelného průvodce, aktivního člena Klubu českých turistů, navrhovatele mnoha fungujících dopravních spojení a obslužnosti, jako spojovatele lidí i produktů. Pro mnohé členy destinačního fondu i pro německé sousedy je jméno Jiřího Raka dnes již synonymem regionu Českosaského Švýcarska.

Jiří Vích

V roce 1988 založil cyklistický závod Tour de Feminin a až do loňského roku byl jeho jediným ředitelem. Pod jeho vedením proběhlo 32 ročníků závodu. Letos se pojede 33. ročník, s Jiřím Víchem již jako čestným ředitelem. Závod nese posledních pár let přízvisko "O cenu Českého Švýcarska". Tour de Feminin si za desítky let pod vedením Jiřího Vícha získal opravdové renomé, byl zařazen do programu "Rodinné stříbro Ústeckého kraje", poslední roky zájem o účast v závodě vysoce převyšuje jeho kapacity a celosvětový přesah závodu dokládá zastoupení závodnic ze 4 kontinentů. Jiřímu Víchovi se podařilo krásy regionu spojit s nejvyšší úrovní ženské silniční cyklistiky a založit hodnotnou tradici.

Děkuji za všechny zasílané návrhy a tipy na ocenění a vybraným osobnostem děkuji za jejich přínos regionu.

2019 CENA SENÁTORA ZA ROZVOJ ČESKÉHO ŠVÝCARSKA 

Pět osobností převzalo od senátora Zbyňka Linharta ocenění za přínos k rozvoji regionu České Švýcarsko

Sobota 31.8. 2019, Krásná Lípa - U příležitosti Dne Českého Švýcarska si v druhém ročníku "Ceny senátora za rozvoj Českého Švýcarska 2019" převzali ocenění starostka Srbské Kamenice Jitka Voglová, badatelka Natálie Belisová, Jitka Tůmová ze Spolku pod Studencem, hudební pedagog Miroslav Lošťák a Václav Hieke z Klubu českých turistů.

"České Švýcarsko je nádherné. Není bohaté ale jen přírodou. Jsou to lidé, kteří spoluutvářejí jeho charakter. Touto cenou bych rád připoutával pozornost k životu a dílu místních mimořádných osobností, které nás obohacují a inspirují. Ocenění má vyzdvihnout jejich přínos pro náš region", řekl po předání cen Zbyněk Linhart.

I letos veřejnost poslala více než 30 návrhů na vyzdvižení díla či života osobností z nejrůznějších oborů, které se mimořádně zasloužily o rozvoj Českého Švýcarska. Vybraní laureáti obdrželi z rukou senátora Zbyňka Linharta tradiční mikovickou ozdobenou rybičku, vyrobenou speciálně pro tuto příležitost nožíři z Mikulášovic.

Držitelé ocenění za rozvoj Českého Švýcarska v roce 2019:

Jitka Voglová

Dlouholetá starostka obce Srbská Kamenice. Obec za jejího vedení získala v roce 2012 Zelenou stuhu, v roce 2017 Oranžovou stuhu a v roce 2013 Zlatou stuhu jako vítěz soutěže Vesnice roku. Pomáhala obnovit lesní divadlo, zřídit a provozovat vesnické muzeum, zasloužila se o opravy a vznik nových mostů a cest, pomáhala s projektem lesní školky, široce zapojuje obyvatele do dění a rozhodování o životě v obci a slouží tak příkladně místním i návštěvníkům obce a regionu.

Natálie Belisová

Vlastivědná badatelka a spisovatelka, autorku mnoha zajímavých publikací s vazbou k našemu regionu. Dlouholetou a příkladnou prací v oblasti péče o kulturní dědictví regionu a popularizační činností pomáhá prohlubovat povědomí široké veřejnosti o životě i bohatém historickém a duchovním odkazu našich předků na Děčínsku, v Českém Švýcarsku a Lužických horách.

Jitka Tůmová

Vede Spolek Pod Studencem, který realizuje celou řadu projektů v oblasti péče o památky, zdravé životní prostředí a volnočasové aktivity veřejnosti. Podílela se na záchraně unikátní technické památky - rozhledny na Studenci. Spoluorganizuje společenské a kulturní akce pro členy a veřejnost (zájezdy, výlety, kulturní vystoupení, společenské večery, besedy) v oblasti pod Studencem a na Českokamenicku.

Václav Hieke

Celoživotní turista a neúnavný propagátor regionu. Stál u obnovení Klubu českých turistů v Krásné Lípě, jejímž je předsedou, a u obnovy mnoha turisticky zajímavých míst a cest. Společně se členy klubu stojí za řadou společenských aktivit v regionu. V rámci KČT je uznávaným značkařem a znalcem regionu Českosaského Švýcarska.

Miroslav Lošťák

Hudební skladatel, dirigent a pedagog, zakladatel Rumburského komorního orchestru (1963). Celých 50 let působil v ZUŠ Rumburk, po většinu času jako její ředitel, kde vychovával žáky k lásce k hudbě. Přestože v loňském roce oslavil úctyhodné 85 narozeniny, je stále profesně aktivní a svůj čas i nadále věnuje práci s malými muzikanty.

2018 CENA SENÁTORA ZA ROZVOJ ČESKÉHO ŠVÝCARSKA

Zbyněk Linhart ocenil 5 osobností za rozvoj Českého Švýcarska

22.4.2018, Krásná Lípa - Zbyněk Linhart, senátor za volební obvod Děčín a předseda správní rady o.p.s. České Švýcarsko, dnes za přínos k rozvoji Českého Švýcarska ocenil dlouholetou starostku obce, prvního ředitele destinační společnosti, ředitelku zámku, vlastivědného badatele i středoškolského profesora.

Celkem 5 osobnostem, které se mimořádně zasloužily o rozvoj regionu, dnes předal slavnou rybičku z mikulášovického Mikova jako symbolické ocenění jejich práce Zbyněk Linhart, senátor a předseda správní rady Českého Švýcarska, o.p.s.

Cenu získal první ředitel Českého Švýcarska, o.p.s. Marek Mráz, ředitelka Zámku Děčín Iveta Krupičková, starostka obce Růžová Helena Křížková, geodet a badatel Karel Stein a emeritní středoškolský profesor Emil Tuma.

"Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří zasílali návrhy. Přišly jich tři desítky. Nejvíce mě potěšilo, že lidi nejsou k sobě lhostejní, jsou vnímaví ke svému okolí a zajímají se o druhé. Veřejné poděkování za odvedenou práci ve prospěch regionu by si svým způsobem zasloužil úplně každý, koho veřejnost navrhla. Bylo pro mě z toho množství zaslaných návrhů opravdu velmi obtížné vybrat jen několik z nich", popsal Linhart.

Podle Zbyňka Linharta se má letos jednat o pilotní ročník a z oceňování a zviditelňování lidí, kteří se významně přičinili o rozvoj Českého Švýcarska, vytvořit tradici.

"Letos se sice nepodařilo odměnit každého, kdo by si to zasloužil, ale přesto se domnívám, že je výběr reprezentativní. Věřím, že má smysl každoročně udělování ceny opakovat a alespoň takto moci poděkovat všem těm, kteří pomáhali a pomáhají Českému Švýcarsku být stále lepším a přitažlivějším místem pro místní i návštěvníky", uzavřel Linhart.

Přehled oceněných osobností za mimořádný přínos k rozvoji regionu České Švýcarsko v roce 2018

Marek Mráz

Marek Mráz pomáhal v roce 2001 spoluzakládat obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko. Jako její dlouholetý první ředitel ze společnosti postupně učinil lídra v oblasti aktivit regionálního rozvoje a současně nastavil základní pilíře i dlouhodobou vize pro rozvoj a pozitivní prezentaci Českého Švýcarska, na nichž region stojí dodnes. Za rozvojové projekty, produkty a programy získalo České Švýcarsko za jeho vedení mnoho národních ocenění a region se z periferie zájmů díky jeho pionýrské práci postupně prosadil jako excelentní destinace.

Iveta Krupičková

Od roku 2000 jako členka občanského sdružení a od roku 2008 jako ředitelka Zámku Děčín, který město Děčín převzalo zpět do svého majetku v roce 1991 jako zcela zchátralou ruinu bez života, pomohla Iveta Krupičková postupnými opravami, navracením exponátů z původního vybavení, navozením historické atmosféry a organizováním celoročních atraktivních programů učinit z děčínského zámku nejnavštěvovanější hrad či zámek v Ústeckém kraji se stále rostoucí návštěvností.

Helena Křížková

Helena Křížková je nejdéle sloužící starostkou v obcích Českého Švýcarska. V čele obce Růžová stojí letos jubilejních 20 let. Během této doby se Heleně Křížkové podařilo postupným zvelebováním obce, investováním do infrastruktury a občanské vybavenosti a prací ve prospěch lidí zdvojnásobit počet obyvatel v Růžové, učinit z obce přívětivé místo pro podnikání regionálních výrobců, rodinných ekofarem a penzionů a letos po dvacetiletém úsilí příprav a bojů s úřady také dokončit a slavnostně otevřít architektonicky atypickou vyhlídkovou věž na Pastevním vrchu a obohatit tak region o další významnou atraktivitu.

Karel Stein

Karel Stein svým celoživotním a v sedmdesátých a osmdesátých letech zcela osamoceným úsilím, spočívajícím v pátrání v děčínském archívu, pročítání německé literatury, zpovídání německých pamětníků, sbírání příběhů a pátrání po původních místních názvech a zveřejňováním všech svých vlastivědných poznatků, pro nás objevil a zprostředkoval duchovní dimenzi a kulturní odkaz Českého Švýcarska. Vytvořil pevný most pro zajištění kontinuity regionu po výměně obyvatel v roce 1945 a pomohl tak obnovit patriotismus a renovovat vztah současných obyvatel k regionu Českého Švýcarska.

Emil Tuma

Středoškolský profesor Emil Tuma byl nejdéle sloužícím pedagogem rumburského gymnázia, kde vyučoval biologii a filozofii celých 45 let. Za svůj laskavý a moudrý přístup byl studenty vždy respektován i milován. Pan profesor v tisících svých bývalých studentů probudil celoživotní lásku k přírodě Českého Švýcarska a touhu po jejím objevování, pozorování a poznávání. Díky osvětě pana profesora mohou zůstat v naší paměti také stále živé odkazy významných botaniků z regionu Českého Švýcarska, jako byl Hans Marschner, Tadeáš Haenke, Johann George Göttlich či Wenzel Karl, o kterých pan profesor bádal, přednášel a psal.