Newsletter leden 2024
Vážení přátelé,
začátkem roku 2024 přeji všem vše dobré, doufám, že jste přežili ve zdraví novoroční svátky, těšíte se dobré náladě a dokážete si zimy i užívat, jiskření sněhu na slunci a tak. A pojďme rovnou k událostem a krátkým komentářům k nim:
Kritéria hodnocení projektů v dotačních titulech
Po letech tlaku se do některých
programů podařilo konečně prosadit do kritérií pro výběr projektů takové
bodování, které už odpovídajícím způsobem zohledňuje potřeby méně rozvinutých
regionů. Příkladem budiž národní program MMR "Podpora rozvoje regionů 2023",
kde se projektům realizovaných v hospodářsky a sociálně ohroženém území
a/nebo na území strukturálně postiženého regionu mohlo přidělit až 15 bodů.
Díky tomuto kritériu se konečně začínají podporovat významnější měrou i
projekty z regionu našeho. A je to znát. Uplatněny byly projekty i z našeho
regionu.
Nízkoenergetičnost veřejných budov
Na výzvu ministerstvům ke
snižování energetické náročnosti budov, o které jsem minule informoval, dosud
odpovědělo MF,
MŽP,
MPO a
MMR (odkazy
vedou na odpovědi ministerstev). Ve zkratce:
- MMR – oblast se potýká s nižší absorpční kapacitou a je vyhodnocena jako riziková. Obraťte se na rezorty. Na vině jsou často byrokratické překážky (by jeden neřekl...).
- MF – v NPO je 229 miliard, obraťte se na MPO. V ModFondu je 500 miliard, obraťte se na MŽP.
- MPO – v NPO evidujeme 54 projektů v hodnotě 393 mil Kč. Obraťte se na MŽP.
- MŽP – v OPŽP 2014-20 nebyla naplněna absorpční kapacita. Hlavní budova MŽP ale požadavky plní. V ModFondu jsou dvě výzvy v programu ENERGov, kde odhad alokace (závisí na ceně povolenek) do roku 2030 je 20 mld. Kč. V OPŽP 2021-27 je alokace cca 10,5 mld. Kč a aktuálně otevřeny 4 výzvy s alokací ve výši 5,5 mld. Co se týče NPO, obraťte se na MPO. A podobné obsáhlé vysvětlování.
Takže všechno víme? Kam se obrátit určitě, jako korouhvička se můžeme obracet... Jen stále nevíme, proč se masivně nezatepluje atp., když zdroje jsou. Proč nejsou ty absorpční kapacity, když z těch "děravých" budov drahé teplo sálá do okolí? A když to nařizujeme ostatním? Když nám to u vybraných státních budov nařizuje speciálně směrnice EU? A když máme hromady peněz? Proč na tom systematicky neděláme a dávno státní a veřejné budovy nerekonstruujeme?
Svazek obcí v NPČŠ a kolaps Hřenska
4. ledna 2024 se v Jetřichovicích
konalo 1. zasedání nově vzniklého Svazku obcí v Národním parku České
Švýcarsko. Svazek vznikl jako nástroj pro společný postup samospráv v
regionu, protože následky jednostranného rozhodování státní správy především
v ochraně přírody musí pak místní samosprávy mnohdy nést na svých bedrech a
hradit ze svých rozpočtů. Členy Svazku se staly Hřensko, Chřibská, Růžová,
Krásná Lípa, Jetřichovice a Staré Křečany. Přítomní byli všichni starostové,
kromě Hřenska, kde následky požáru a následné neřešení problémů ( uzavření
soutěsek atp.) už dovedly starostu k rezignaci na funkci. Hřensko se stalo
první obětí uzavíraného regionu, zákazů vstupů a přetrvávající nedostupnosti
turistických cílů v území NP. Propad návštěvnosti ve Hřensku je enormní.
Obecní pokladna Hřenska přišla o zcela zásadní příjmy z návštěvnických
poplatků, jako například z uzavřené Edmundovy soutěsky, která byla k plavbě
na lodičkách zpřístupněna již v roce 1890. V Hřensku v důsledku radikálního
výpadku příjmů do obecního rozpočtu musí vypovídat pracovní smlouvy, rušit
pracovní místa převozníkům a městské policii, redukovat příspěvky dobrovolným
hasičům, tolik potřebným v době povodní a požárů atd.
Modříny a (ne)původnost
Likvidace vzrostlých modřínů pro
jejich domnělou nepůvodnost uprostřed kalamitní zkázy okázalou metodou, tzv.
kroužkování, navíc u frekventovaných turistických cest, to bylo silně přes
čáru i pro hodně otrlé jedince (právě u těch cest a u obcí, čím státní
ochrana v boji proti nepůvodnosti ještě před dvěma lety vytvářela budoucí
nebezpečí pro pěší turisty).
Nejednou jsem kvůli tomu resortu ŽP psal a mluvili jsme o tom.
Že byl tento přístup opravdu zcestný (o tom mi říkali před lety jiní ochránci přírody), dokládají výsledky probíhajícího paleobotanického výzkumu, při němž bylo naopak dokázáno, že modřín opadavý prokazatelně původní dřevinou skalních měst je a do českých lesů i do zvláště chráněných území jednoznačně patří. A že jeho expanzivní šíření v žádném případě nehrozí. V Českém Švýcarsku byl výskyt modřínu potvrzen např. v Pravčickém dole. Atp.
Základní informace k aktuálním poznatkům Národní agentury pro zemědělský výzkum zde: Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem GKZ. Více na stránkách výzkumného projektu Poznej modřín.
Hlavně že jsme zásadoví … Jednou tak, za chvilku naopak. Ale zásadně!
Výzva premiérovi Otevřete
České Švýcarsko!
Při požáru se mnozí odpovědní z
resortu ŽP jaksi schovali, nanejvýše rozdávali knížecí rady o tom, jak je
skvělé a prospěšné, že to tu shořelo. Chvíli po požáru se zdálo, že resort ŽP
chce v regionu NP fungovat trochu jinak. Že si uvědomuje limity extrémních
přístupů bezzásahovosti a uzavírání má své meze, podobně jako v Sasku. Ale …
V zákoně je, že v klidových územích NP se může chodit po značených cestách – no, u nás je ale většina uzavřených (odznačených). A postup je pomalý či takticky odkládaný. Požadavky starostů po požáru, opakovaně předkládaných rezortu - stále ignorovány…Slíbené přepracování zásad péče – stále nikde. Kompenzace podnikatelům – stále nula. Cíle a cesty – stále zavřené. Alternativní – stále zamítané. Atd. Došlo k tomu, k čemu to spělo. Pohár trpělivosti přetekl. Region se sešikoval k odporu. Na mnoha jednáních, mj. poradního sboru destinačního fondu ČŠ, vznikla iniciativa s výzvou premiérovi Otevřete České Švýcarsko! Vyznění apelu se dá i interpretovat i tak, že než park takový, pak raději žádný. Což je dost smutné… Ujal jsem se jako místní senátor role zprostředkovatele a s průvodním dopisem výzvu premiérovi přeposlal s podpisy prvních signatářů. K výzvě Otevřete České Švýcarsko! se zde může připojit svým podpisem každý, kdo souhlasí s jejím obsahem a záleží mu na udržitelném rozvoji regionu Českého Švýcarska.
Nádražka Jedlová a pan Hrdlička
Nádraží Jedlová by nebylo tolik
krásným a známým nádražím, kdyby tam současně nefungovala snad nejúžasnější
nádražní hospoda v Česku, která bývá cílem a startem mnoha výletů. Často
startem, který se postupně přemění v cíl. Až do posledního vlaku. Kdo
nastavil laťku takto vysoko a udělal z nádražky naprosto kultovní záležitost,
je pan Ivan Hrdlička, dlouhodobý provozovatel restaurace. Na konci roku
odešel do důchodu. Panu Hrdličkovi bych rád alespoň takto poděkoval za to, co
tam dokázal. Ať mu slouží dál zdraví a užije si zaslouženého odpočinku.
Současně věřím, že i nový provozovatel bude pokračovat v tradici a maják
nádražní restaurace Jedlová bude dál svítit všem poutníkům Lužických hor a
Českého Švýcarska a svou pohostinností je lákat k občerstvení a užití si
genia loci tohoto kultovního místa. A věřím, že k nádraží na Jedlové se přidá
další, třeba časem i to v Krásné Lípě, které prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Mějte se hezky a příští měsíc zase něco pošlu. Je nějaké téma, které by Vás obzvláště zajímalo?
Váš senátor,
Zbyněk Linhart