JDE TO DĚLAT JINAK? ANEB NEJLEPŠÍ ÚČAST…

Když jsem byl před třemi lety zvolen senátorem, skončil jsem po dvaceti letech v uvolněné (plně placené) funkci starosty, resp. místostarosty města, a stal se neuvolněným druhým místostarostou města Krásná Lípa. Neuměl jsem si představit, že člověk může zvládnout poctivě dělat dvě takovéto funkce (mnozí ano, "zvládnou" i tři). Já se chtěl plně věnovat jen jedné práci. Nebylo to po dvaceti letech jednoduché, chvíli to trvalo. Jen než jsem vyklidil kancelář... A programově jsem se musel nutit, že nechci a nebudu některé věci ve městě vědět, řešit, komentovat...

Postupně více a více času jsem začal trávit v Praze či jinde v souvislosti s novou funkcí.

To má několik předností a mnoho nevýhod. O co se mj. snažím, je maximálně se účastnit většiny důležitých a oficiálních akcí senátu (tedy ne, že by to bylo nějak zvláště úspěšné v té ohromné mašinerii). Mám dlouhodobě vysokou účast na jednání senátu - v tomto volebním období - bez jednoho hlasování téměř 100 %, nejvíce ze všech. Shodou okolností jsem se přes svůj na senát nízký věk stal i předsedou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Zajímavé a signifikantní přitom je, že i když se tomu snažíte věnovat maximum, pro média zůstává vždy zajímavější ta osoba, která má naopak účast za poslední rok 0 %. Podobně je to s dalším.

Když jsem aktivní tam, kde mám být, musím pobývat hodně v Praze. Sedím hlavně nad zákony (často nesmyslnými), problémy, čtením a také na souvisejících schůzích či spíše schůzkách, kde se snažím spíše neformálně debatovat a hledat dobré řešení s dalšími, kteří to pojímají podobně. Nejsem ale díky tomu už tolik v regionu, nejsem už starosta, nejsem už tolik "vidět".

A to mívá následky. Koncentrací na jednu funkci a jednu práci jakoby mizíte z obzoru. Kdo naopak "v té jedné práci" není pořád, kdo vedle toho dál vykonává v regionu svoji původní profesi, nechává si všechny předchozí funkce nebo si k nim dokonce přibírá další, je na něj vidět mnohem víc.

Je to trochu paradoxní, ale je to často tak - lidé něco chtějí - proklamují, ale chovají se a vyžadují přesně opačné.

Důležité jsou pro mě jednání mimo oficiální akce a na druhé straně i samotné hlasování na plénu. Pro někoho sice možná málo hlasuji "pro", ale těžko můžete hlasovat pro zákony, u nichž vidíte množství chyb nebo z podstaty špatnou ideu daného zákona.

Naopak se snažím u těch zákonů, které prošly většinovým hlasováním, ale kde spatřuji chyby či protiústavnost, podávat spolu se stejně smýšlejícími kolegy ústavní stížnosti, návrhy změn, abychom se pokusili alespoň zpětně odčinit nepravosti, kterými je náš právní systém znečišťován. "Čištění", zpomalování příp. i blokování legislativního procesu a prostředí vidím jako jeden ze svých hlavní úkolů, když vidím to množství a kvalitu předkládaných materiálů. Raději bych ale něco rozumného tvořil.

Váš senátor

Zbyněk Linhart